|
|
Realizace ovládacího software zařízení pro měření zbytkových napětí odvrtávací metodou
Švehla, Lukáš ; Houfek, Lubomír (oponent) ; Krejčí, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá modernizací zařízení MTS3000 – Restan pro měření zbytkových napětí odvrtávací metodou. Pro chod zařízení bylo nutné provozovat starý počítač s řídicí kartou a softwarem. Protože výrobce neposkytuje modernizaci, bylo navrhnuto zprovoznit zařízení vytvořením nového softwaru. Nejdříve byla provedena analyza odvrtávací metody a funkce zařízení MTS3000 – Restan. Dále byla rozebrána a analyzována řídící stanice odvrtávacího zařízení. Stanice byla poté zprovozněna a upravena pro ovládání pomocí USB kontroléru NI USB – 6009. Závěrem byl vytvořen počítačový program v prostředí LabVIEW, který automatizuje celý proces měření. Má dvě hlavní úlohy: zaprvé ovládá posuv odvrtávacího zařízení a pohon vrtací frézy. Zadruhé získává data zpracována měřící tenzometrickou ústřednou.
|
|
|
Využití DIC při měření zbytkových napětí metodou vrtání otvoru
Kováříková, Sabina ; Kubík, Petr (oponent) ; Návrat, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá určováním zbytkového napětí pomocí odvrtávací metody. Princip metody spočívá ve vyvrtání otvoru a měření deformace v okolí odvrtaného otvoru. Deformace je následně přepočítána na zbytková napětí s použitím kalibračních koeficientů. Práce je zaměřena na měření deformace v okolí otvoru optickou bezkontaktní metodou digitální korelace obrazu (DIC). V úvodu se práce zabývá rešeršní studií současného stavu řešené problematiky. Součástí práce je vyhodnocení zbytkových napětí z polí posuvů různými přístupy a zhodnocení použitých metod.
|
|
|
Problematika vnitřního pnutí v materiálech při obrábění tenkostěnných dílů
Osička, Petr ; Chladil, Josef (oponent) ; Sedlák, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzu příčin vzniku zbytkového napětí v materiálech při čelním frézování. Měřením jsou porovnáváni zástupci tří skupin hliníkových slitin (5000, 6000, 7000). K měření zbytkového napětí hliníkových slitin je využita vyvrtávací metoda za použití tenzometrických růžic. K stanovení vlivu průměru fréz je využita porovnávací metoda na výsledné rovinnosti obrobené plochy. Práce je ukončena diskuzí s celkovým zhodnocením dosažených výsledků.
|
|
|
Návrh a realizace experimentálního zařízení pro určování zbytkové napjatosti ohýbaných vzorků
Novotný, Lukáš ; Návrat, Tomáš (oponent) ; Krejčí, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem a realizací experimentálního zařízení pro výzkum v oblasti určování zbytkových napětí vzorků s nerovnoměrně rozloženým profilem napětí po tloušťce vzorku. Byla provedena rešeršní studie řešené problematiky, na jejímž základě byly zpracovány kapitoly popisující vznik zbytkových napětí, jejich klasifikaci a metody, používané pro stanovení jejich velikosti. V další části práce je uveden konstrukční návrh experimentálního zařízení a pevnostní kontrola jeho vybraných částí. Následně je představen finální návrh experimentálního zařízení, včetně kompletní výrobní dokumentace a je uveden průběh jeho realizace a montáže. Závěr práce je pak věnován popisu provedeného zkušebního zatížení vzorku.
|
|
|
Stanovení zbytkové napjatosti metodou vrtání otvoru s využitím MKP
Civín, Adam ; Vlk, Miloš (oponent) ; Hlavoň, Pavel (vedoucí práce)
Zbytková napjatost působící v tělese může i nemusí být z hlediska bezpečnosti přínosná pro danou konstrukci či součást. Cílem této práce není pojednání o možných způsobech vzniku zbytkové napjatosti v materiálech, ani o jeho odstranění, ale je zaměřena na jednu z nejrozšířenějších metod měření zbytkových napětí, jakou je odvrtávací metoda. Abychom mohli stanovit, jak nám tato napjatost ovlivňuje chování materiálu, musíme být schopni určit velikosti těchto napětí a jejich hlavní směry působení. Jak již bylo řečeno, jednou z mnoha metod sloužící k vyhodnocení potřebných informací, je metoda semidestruktivní, a to metoda vrtání otvoru. Tato metoda je tvůrčí podstatou celé práce a dále je omezena pouze na určení homogenního zbytkového napětí pro konečné tloušťky ocelových desek. Jedná se o hookovský, izotropní, lineárně pružný materiál s materiálovými charakteristikami =0,3 a E=2,1[10]^5 MPa. Pro aplikaci této metody je potřeba určit kalibrační koeficienty “a“ a “b“, kterých se dále využívá k co nejpřesnějšímu stanovení zbytkové napjatosti v konkrétní hloubce odvrtaného materiálu, při daném průměru vrtaného otvoru a známé tloušťce odvrtávaného tělesa. Geometrie tělesa je zjednodušena na tvar hranolu s rovinnými povrchovými plochami. Dále je nutné poznamenat, že kalibrační koeficienty jsou stanoveny pouze pro jeden typ tenzometrické růžice RY 61 S, která je v tomto případě nedílnou součástí jak numerického, tak experimentálního stanovení kalibračních koeficientů. Motivací a zároveň požadovaným výsledkem této diplomové práce je podat srozumitelný a ucelený náhled na přesnost, efektivnost a použitelnost kalibračních koeficientů v závislosti na tloušťce tělesa, velikosti vrtaného otvoru, podmínky průchozí a neprůchozí vrtané díry, počtu odvrtaných vrstev a v neposlední řadě na kvalitě a přesnosti tvorby výpočtového modelu. K dosažení těchto výsledků bylo využito simulace zbytkové napjatosti, spojené s výpočtovým modelováním pomocí metody konečných prvků. Výsledky jsou prezentovány v podobě 3D grafů, 2D grafů, tabulek a procentuálních odchylek výsledných hodnot vzhledem k výsledkům z jiných publikací, či s analytickým řešením. Přestože je práce zaměřena na numerické modelování a simulace pomocí MKP, má bohužel i tato metoda několik více či méně podstatných omezení. Mezi ně například patří vliv excentricity vrtaného otvoru vzhledem ke středu tenzometrické růžice, vznik vysokých hodnot redukovaných napětí na čele vyvrtaného otvoru coby koncentrátoru napětí a dále jeho následná plastifikace, vliv geometrických nepřesností otvoru a další. Všechny tyto aspekty, ovlivňující přesnost stanovení kalibračních koeficientů, nelze do numerického modelu v rámci této diplomové práce zahrnout. Blíže je o této problematice pojednáno v rešeršní studii. Dosažené výsledky řešení by měly napomoci k praktickému využití předem stanovených kalibračních koeficientů při určování homogenního napětí po hloubce u různých tloušťek vzorků s požadovanou velikostí a hloubkou odvrtaného otvoru. Všechny uvedené výsledky jsou ale použitelné pouze pro jeden typ tenzometrické růžice, a to konkrétně pro typ RY 61 S firmy HBM.
|
|
|
Určování zbytkových napětí z pole přetvoření v okolí odvrtávané díry
Horák, Richard ; Návrat, Tomáš (oponent) ; Halabuk, Dávid (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá určováním homogenních zbytkových napětí pomocí odvrtávací metody. K měření uvolněných přetvoření je využita optická metoda digitální korelace obrazu (DIC). Aby bylo možné k vyhodnocení zbytkových napětí využít celého pole přetvoření, je potřeba znát funkční závislosti kalibračních konstant na tomto poli. Rozsáhlá část diplomové práce proto zahrnuje nalezení těchto závislostí ve vztahu k rozměrům vrtané díry a souřadnic polohy měřených bodů. Další část práce se zabývá vyhodnocením homogenních zbytkových napětí z poskytnutých experimentálních dat natahované ocelové ploché tyče s průchozí dírou. V závěru práce je provedena citlivostní analýza, zabývající se vlivem vstupních veličin výpočtového algoritmu ve vztahu k vyhodnoceným zbytkovým napětím.
|
|
|
Realizace ovládacího software zařízení pro měření zbytkových napětí odvrtávací metodou
Švehla, Lukáš ; Houfek, Lubomír (oponent) ; Krejčí, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá modernizací zařízení MTS3000 – Restan pro měření zbytkových napětí odvrtávací metodou. Pro chod zařízení bylo nutné provozovat starý počítač s řídicí kartou a softwarem. Protože výrobce neposkytuje modernizaci, bylo navrhnuto zprovoznit zařízení vytvořením nového softwaru. Nejdříve byla provedena analyza odvrtávací metody a funkce zařízení MTS3000 – Restan. Dále byla rozebrána a analyzována řídící stanice odvrtávacího zařízení. Stanice byla poté zprovozněna a upravena pro ovládání pomocí USB kontroléru NI USB – 6009. Závěrem byl vytvořen počítačový program v prostředí LabVIEW, který automatizuje celý proces měření. Má dvě hlavní úlohy: zaprvé ovládá posuv odvrtávacího zařízení a pohon vrtací frézy. Zadruhé získává data zpracována měřící tenzometrickou ústřednou.
|
|
|
Využití DIC při měření zbytkových napětí metodou vrtání otvoru
Kováříková, Sabina ; Kubík, Petr (oponent) ; Návrat, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá určováním zbytkového napětí pomocí odvrtávací metody. Princip metody spočívá ve vyvrtání otvoru a měření deformace v okolí odvrtaného otvoru. Deformace je následně přepočítána na zbytková napětí s použitím kalibračních koeficientů. Práce je zaměřena na měření deformace v okolí otvoru optickou bezkontaktní metodou digitální korelace obrazu (DIC). V úvodu se práce zabývá rešeršní studií současného stavu řešené problematiky. Součástí práce je vyhodnocení zbytkových napětí z polí posuvů různými přístupy a zhodnocení použitých metod.
|
|
|
Návrh a realizace experimentálního zařízení pro určování zbytkové napjatosti ohýbaných vzorků
Novotný, Lukáš ; Návrat, Tomáš (oponent) ; Krejčí, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem a realizací experimentálního zařízení pro výzkum v oblasti určování zbytkových napětí vzorků s nerovnoměrně rozloženým profilem napětí po tloušťce vzorku. Byla provedena rešeršní studie řešené problematiky, na jejímž základě byly zpracovány kapitoly popisující vznik zbytkových napětí, jejich klasifikaci a metody, používané pro stanovení jejich velikosti. V další části práce je uveden konstrukční návrh experimentálního zařízení a pevnostní kontrola jeho vybraných částí. Následně je představen finální návrh experimentálního zařízení, včetně kompletní výrobní dokumentace a je uveden průběh jeho realizace a montáže. Závěr práce je pak věnován popisu provedeného zkušebního zatížení vzorku.
|
|
|
Problematika vnitřního pnutí v materiálech při obrábění tenkostěnných dílů
Osička, Petr ; Chladil, Josef (oponent) ; Sedlák, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzu příčin vzniku zbytkového napětí v materiálech při čelním frézování. Měřením jsou porovnáváni zástupci tří skupin hliníkových slitin (5000, 6000, 7000). K měření zbytkového napětí hliníkových slitin je využita vyvrtávací metoda za použití tenzometrických růžic. K stanovení vlivu průměru fréz je využita porovnávací metoda na výsledné rovinnosti obrobené plochy. Práce je ukončena diskuzí s celkovým zhodnocením dosažených výsledků.
|
host ::
RSS.